Únor 2011

Jsem na Formspringu

27. února 2011 v 21:35 | Dee-Dee
Ano, jsem na Formspringu, jestli by jste se chctěli na něco zeptat ráda vám odpovím, jinak odkaz tady: http://www.formspring.me/DeeDeeeeDeeD

Jak jsem říkala, nemůžu tady upravit odkaz :p))

Něco mi nejede...

27. února 2011 v 20:23 | Dee-Dee
Nejde mi vložit odkaz, chci kliknout na Vložit/upravit odkaz. Nejde mi to. Kdo by mi poradil, ať napíše do komentářů, bude ráda za každou radu :))

Jejdáá

22. února 2011 v 17:08 | Dee-Dee
Dnes jsem šla na blog, email, facebook atd. Na email mi přišla zpráva od Dininky... nebude mít čas, protože má zakázaný počítač na 3 měsíce:)) chudák ale spíš tak; notebook se jim zkazil a počítač mají asi rok na opravě:)) takže se budu muset o blog starat  já....

Jinak nevím, co mám přidat, poradíte mi prosím? napište pod článek co by jste chtěli číst(jen o zvířatech a s nimi něco spojeného; co si myslím o klikru, vodítek atd.) jinak se mějte...

Nudíš se? Hlásní pro soutěžící tady, nebo se zaregistruj tady anebo hlásni pro fotku týdne tady

Novinka pro SB

21. února 2011 v 20:03 | Dee-Dee
Dnes 20.2.2011 jsem tento článek přednastavila, takže dnes; 21.2.2011, už jsem se jednou omlouvala, že přednastavím články, zatím se o blog bude starat Didinka... (doufám)

No a jdu k té novince:¨

Je to nepovinné, ale mohl by to někdo ze Sb udělat... Dát si mou ikonku na blog, ale musí fungovat...

A nevíš jak? tak tady máš návod:

pravým tlačítkem klikni na ikonku, zobrazí se ti tam taková tabulka; najdeš si kopírovat, půjdeš na svůj blog, půjdeš třeba na poloky menu a do volitelného menu boxu dáš vložit a uloit. To je vše!

a tady je ta ikonka

 návod  Kopíruj s ikonkou kterou najdeš pod tímto textem:¨¨


Morčata

21. února 2011 v 18:00 | Dee-Dee |  Hlodavci
Morče domácí (Cavia aperea porcellus) pochází z divokého morčete (Cavia aperea). Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Inkové v oblasti dnešního Peru Chile. Často se chovala také jako mazlíčci pro děti. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly mnohé barevné rázy. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována. V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti biolog Conrad Bessner[2].
Morčata byla dovezena do Evropy kolem 16.století[3] a jako domácí mazlíčci se začala chovat na počátku 18. století, a to hlavně v Anglii. Zpočátku si je mohli dovolit jen bohatí lidé. V Anglii byly také v 19. století pořádány i první morčecí výstavy. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.
V dnešní době existuje mnoho různých plemen morčat, lišících se barvou, délkou či strukturou srsti, barvou očí a cenou.

Chov morčat

Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je proto možné chovat ve skupině. Chovat dva nebo více samečků se většinou nedoporučuje, neboť se často kolem půl roku věku začínají prát, a to i když spolu žijí od narození. Ale přesto jsou případy, a není jich málo, kdy se samečci neperou.
Vhodné obydlí pro jedno morče je klec o ploše minimálně 60×35 cm a výšce 35-40 cm. Ta by měla být umístěna ve světlém nepřetopeném pokoji. Je třeba dbát na to, aby v pokoji nebyl průvan a pokud možno ani zdroje hluku, jako např. televize, ovšem u většiny chovatelů tento faktor nezpůsobuje žádné komplikace.
Je několik možností, jak morče ubytovat:
  • Klec - asi nejčastější používané obydlí pro morčata. Dá se koupit v každém zverimexu, momentálně je již i na trhu velká nabídka co do barev a velikostí. Mezi výhody patří snadná přenosnost, vzdušnost a jednoduché čištění, mezi nevýhody cena, nebezpečí průvanu (pro morčata je průvan velmi nebezpečný), možnost broušení zubů o kovové mříže klece a také vyhazování podestýlky z klece.
  • Plastbox - dosti podobný kleci, ale místo mříže je vršek plastový průhledný poklop. Díky tomu na morče netáhne a nevypadává ven podestýlka, ale zase je v plastboxu trosku horší ventilace(mřížka je jen zvrchu) a tak se musí častěji čistit, aby v něm nebyla příliš velká vlhkost.
  • Akvárium - podobné výhody a nevýhody jako plastbox, navíc ale v něm bývá problém s upevněním napaječky a také čištění je těžší. Pokud není akvárium vloženo do nějaké bedny ap., je také menší soukromí pro chované jedince.
  • Doma nebo na zakázku vyrobená ubikace - často využívané chovateli, ubytování obvykle vypadá jako skříň z lamina s šuplíky z plexi nebo skla, někdy jen se sklem vysokým 25-30 cm v přední stěně. Jednotlivé ubikace se lehce čistí, s morčaty se jednoduše manipuluje (proto se i lépe ochočují) a přitom nejsou vystavena průvanu. Také toto ubytování skýtá možnost variací a lze jej vhodně zakomponovat do vybavení bytu. Mezi nevýhody ovšem patří váha, díky čemuž se s celou sestavou špatně manipuluje, toto se ale dá částečně vyřešit např. kolečky.
Jako podestýlku je vhodné použít hobliny (piliny jsou příliš jemné, dráždí oči a vnikají do nozder; sláma může způsobit poranění očí, které jsou u morčat přirozeně vystouplé). Seno je vhodné podávat jako potravu pokud možno každý den, nikoli však jako podestýlku, protože nasákne močí a velmi rychle začne zapáchat. Morčata si v seně také ráda budují hnízda. Dalšími možnostmi jsou například kočkolity nebo dřevěné/konopné pelety. U konopných pelet je ale možný výskyt parazitů, ti se však dají lehce odstranit vystříkáním nějakým přípravkem (např. Arpalit).
  • Je potřeba kontrolovat, zda u morčat dochází k dostatečnému obrušování zubů a nepřerůstají-li mu drápky. V případě že ano, je potřeba pravidelně zastřihávat. V případě, že si na tuto činnost netroufne sám chovatel, je nutné navštívit zvěrolékaře.


Potrava

Skinny morče
Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně každý den ve stejnou dobu. Obvykle se krmí dvakrát denně.
  • Zelenina a ovoce jsou jedny ze základních složek potravy. Každý den by mělo morče kousek čerstvé zeleniny/ovoce dostat. Čerstvá potrava nesmí být podávaná příliš studená. Morčeti můžete nabídnout téměř jakýkoli druh zeleniny či ovoce (Např.: mrkev, paprika, jablko, hruška, kedlubna, různé zeleninové natě, v malém množství slupky od okurka). Ovšem pozor na salátovou okurku (obsahuje příliš vody, na což není morčecí trávení zvyklé) a zelí, salát kapusta (nadýmá a to je opět velká zátěž na morčecí trávení). Nepodávejte morčeti také brambory!
  • Čerstvá tráva je další velmi důležitou složkou potravy. V teplém období by měla morčata dostávat trávu každý den. Je pro ně důležitým zdrojem vitamínů. Trávu nesmíte podávat zapařenou a nesmí být chemicky ošetřena. Největší radost jim uděláte pampeliškovými listy či květy sedmikrásek. Samozřejmě můžete podávat i jiné druhy. Dávejte však pozor, co trháte! Ne všechny rostliny jsou pro morčata jedlé. Nesbírejte nic, co neznáte. Z jedovatých rostlin si jmenujme např. pryskyřník.
  • Další důležitou složkou potravy je seno. Morče k němu musí mít přístup celý den. Velkou výhodou je, že neobsahuje tuky. Při krmení senem musí mít morče také neustálý přístup k pitné vodě.
  • Tekutiny morčatům nesmí chybět. Většinou je do sebe vpraví při konzumaci čerstvé potravy, ale vždy je důležitý přístup k pitné vodě. Neměla by být přímo z kohoutku, ale převařená nebo odstátá. Příležitostně můžete morčeti nabídnout čaj.
  • Speciální směs zrní pro morčata bývá k dostání ve zverimexu. Je namícháno tak, aby morče mělo dostatek vitamínů, které jsou pro ně nejvhodnější. Takovéto směsi také obsahují méně slunečnicových semínek (obsahují příliš mnoho tuku a může dojít až k obezitě morčete).
  • Morčeti neustále dorůstají zuby. Proto je důležité dávat mu suchý chleba nebo větvičku ovocného stromu na ohlodávání.
  • Nejpotřebnějším vitamínem pro morčata je vitamín C. Stejně jako člověk si jej neumí samo vyrobit a proto jej musí získávat z potravy. Často je ale nutné také vitamíny dodávat v podobě různých kapek, prášku apod.


Komunikace

Morčata žila v přírodě ve velkých skupinách, jedná se o zvířata se silně vyvinutým socialním smyslem. Morčata ovládají pestrou škálu zvuků a jiných prostředků k vyjádření svých pocitů.
  • Kvíkání - morče vyžaduje pozornost, má na něco chuť; kvíkají také mláďata, dožadující se své matky [4]
  • Bublání - vyjadřuje spokojenost, klid[4]; "bublají" i samice v říji
  • Cvakání zubů - značí hrozbu, strach, vztek[4]
  • Zpívání - jedná se o ojedinělou záležitost, přesně se neví, co zpívání vyjadřuje, existují domněnky např. signál stresové situace, sociální tlak
Uši morčete dokáží vnímat ultrazvuk až k hranici 100 kHz.


Čistokrevná morčata

V mnoha státech jsou zřízené kluby morčat s rodokmenem, které se řídí určitými standardy. Česká republika není výjimkou. Pořádá mnoho výstav, které je možno navštívit. Informace a termíny výstav naleznete na stránkách klubu.
Abyste mohli odchovávat morčata s průkazem původu (PP), musíte se nejdříve stát členy
Českého svazu chovatelů u libovolné základní organizace (např. v místě bydliště či chovatelů morčat), zaregistrovat si vlastní chovatelskou stanici (CHS).
Vystavovaná morčata se dělí do tří standardů - A, B, C. Morče lze registrovat od 500 g a výš, na věku nezáleží. Mělo by ovšem mít vyvinuté všechny znaky svého plemene. Vystavovat můžete v kategorii baby, junior nebo dospělých.
Průkaz původu se vystavuje jedincům, kteří odpovídají standardu svého plemene. Poté se absolvuje registrace, čili uchovnění. Mláďatům se vystavuje tento průkaz pokud mají alespoň jednoho z rodičů registrovaného.


Plemena morčat

Následující tabulka ukazuje dělení morčat podle barvy a struktury srsti. Zahrnuje pouze uznané formy. Lze se tedy setkat i s jinými typy morčat.
Barevné rázyStruktura srsti (krátkosrstá)Struktura srsti (dlouhosrstá)
agutianglické (hladké)šeltie
zlatáanglický rextexel
skořicováamerický teddycoronet
oranžováanglický crestedmerino
stříbrnáamerický crestedperuánec
šedározetaalpaka
krémová
angora (neuznané plemeno)
jednobarevné formy

albín

černá řada

černé

čokoládové

lila

slate blue

béžové

červená řada

červená

zlatá

oranž

buff

krémová

šafránová

ice cream

bílá

vícebarevná morčata

dalmatinská kresba

holandská kresba

japonská kresba

ruská kresba (himálajská)

tříbarevné

želvovinové

želvovinové s bílou

šiml


Saténové morče
Toto morče bylo vyšlechtěno v USA. Jeho srst má saténový lesk, je jemnější než u normálních hladkosrstých morčat a má také méně podsady. Charakteristický je výrazný lesk (vyžaduje se až ke kořínkům). Vyskytuje se v nejrůznějších barvách (nejčastěji v červené, zlaté, krémové, bílé a aguti). Mnoho barev zatím nebylo uznáno.
U saténových morčat se bohužel vyskytuje osteodystrofie (není to však pravidlem, jedná se spíše o výjimečné případy). Je to choroba spočívající v poruše metabolismu vápníku. Dochází k vyplavování vápníku z kostí a nahrazení kostní hmoty měkkou vazivovou tkání. Měkké kosti pak působí morčeti bolest při přijímání potravy a při pohybu. Diagnózu lze určit jednoznačně pouze rentgenovým snímkem lebky a dlouhých kostí. Tato nemoc je neléčitelná.
Základní příznaky osteodystrofie:
  • Problémy s pohybem
  • Problémy s příjmem potravy
  • Postupný úbytek váhy


Morče jako laboratorní zvíře

Morče domácí se řadí podle vyhlášky č. 207/2004 Sb. mezi obvyklé druhy laboratorních zvířat. Používá se k laboratorním pokusům ve farmakologii, mikrobiologii, imunologii, parazitologii a dalších biotechnologických oborech. Chov v laboratorních podmínkách jakož i veškeré pokusy na morčatech musí být v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona 77/2004 Sb., dále pak vyhlášky č. 207/2004 Sb a dalších souvisejících předpisů. Ve zmiňované vyhlášce je stanoveny limity pro minimální chovnou plochu pro jedno zvíře během pokusu i mimo něj, chovnou plochu pro matku s mláďaty, limity pro teplotu a vlhkost, limity pro navykací fázi před samotným experimentem



morče

Fotka týdne 0.2.

21. února 2011 v 17:41 | Dininka- spolumajitelka |  fotky týdne
Na hlasování-fotku týdne jsem vybrala tyto 3.fotky, opět můžete hlasovat (v anketě), která fotka se vám líbí a tady máme vybrané fotky....

1.fotka

žába
2.fotka


kočka
3.fotka

motýl

Papoušci

21. února 2011 v 13:00 | Dee-Dee |  Ptáci
Papoušci jsou vývojově starý řád hlučných a pestrých ptáků, jehož domovem jsou převážně tropické oblasti světa - Austrálie, Tichomoří, Jižní a Střední Amerika. Na jižní polokouli jejich rozšíření sahá až k Ohňové zemi v Patagonii a na Nový Zéland. Kdysi obývali i Evropu.
Je to ucelený řád ptáků zahrnujících 322 druhů.

Clikni na celý článek

Zebra

21. února 2011 v 11:00 | Dee-Dee |  Ostatní zvířata
Zebra je označení pro jeden ze tří podrodů kopytníků z rodu Equus, jejichž srst je charakteristicky bílo-černě pruhovaná ("zebrovaná"). Tito zástupci skupiny koňovitých lichokopytníků žijí obvykle v rodinných skupinách, které jsou tvořeny jedním hřebcem, doprovázeným klisnami a mláďaty. Zebra se dožívá 30 až 40 roků.

Stavba těla

Stavbou těla se zebry podobají primitivním druhům koní. Mají kratší nohy a větší hlavu, a nejsou tak dobrými sprintery jako ušlechtilá plemena domácích koní. Mohou běžet rychlostí až 55 km/h a jsou vytrvalejšími běžci než kůň.


Rozdělení zeber


Mezi zebrami jsou velké individuální rozdíly, popisuje se mnoho poddruhů a místních variet, proto i počet popsaných druhů prošel revizí. Tradičně se popisovaly čtyři druhy: zebra stepní (E. burchellii), zebra horská (E. zebra), zebra Grévyho (E. grevyi) a zebra kvaga (E. quagga). Zebra kvaga byla vyhubena, v roce 1883 uhynul poslední jedinec. V poslední době se ale ukazuje, že zebra kvaga byla pouze poddruhem zebry stepní. Protože zebra kvaga byla popsána dříve, podle pravidla priority se tedy zebra stepní správně jmenuje Equus quagga, vyhynulá zebra kvaga je pak poddruhem E. quagga quagga.
Zebra Chapmanova má mezi širokými černými pruhy vyznačeny ještě pruhy tmavohnědé. Tím se liší od ostatních čtyř poddruhů zeber .


Výskyt

Žijí pouze v stepi nebo v horských biotopech střední a jižní Afriky.


Rozmnožování

Po úspěšném páření nastává březost, která trvá celý rok. Mládě se rodí jedno, pokud se narodí dvojčata, obvykle nejsou životaschopná obě. Po narození mládě měří kolem 84 cm a váží průměrně 35 kg. Samice je schopna páření téměř ihned po porodu, ale stává se to jenom zřídka. V průměru mívá samice mládě jednou za 3 roky.


Jezdectví

Podobnost zebry s koněm vyvolává automaticky otázku, lze-li na ní jezdit. Obecně lze říci, že ano, ale problém je, že je mnohem obtížnější ji ochočit a vycvičit, než je tomu u koní. Případy, kdy se to podařilo, existují, ale jsou vzácné.

zrbra stepní
Zdroj: wikipedia

Opice

21. února 2011 v 8:00 | Dee-Dee |  Ostatní zvířata
Infrařád opic je rozdělen na tzv. opice novosvětské a opice starosvětské. Novosvětské žijí v  a subtropech ve Střední a Jižní Americe, nejčastěji v amazonském rozvodí. Většina z nich přímo v hustých a dobře úživných lesích, ale některé druhy i vysoko v Andách kde teplota klesá až k 5 °C. Starosvětské jsou domovem v Africe a to od tropických lesů přes subtropy až po okraje savan a horské oblasti Etiopie a pohoří Atlas, dále žijí na Indickém poloostrově a hlavně v tropické Jihovýchodní Asii. Jeden druh, makak magot (někdy také makak bezocasý) obývá i skalnatá území Gibraltaru na nejjižnější výspě Evropy.
Nutno připomenout, že mezi starosvětské opice patří i lidé, živočichové kteří osídlili téměř celou pevninu zeměkoule.


Stručná historie

Zkoumání historie vzniku primátů vede až do období před 60 mil. let do pozdního paleocénu, kdy se objevují první primáti z prapředků řazených do podřádu Adapiformes, tehdy se začínají souběžně vyvíjet poloopice, nártouni i vyšší primáti. Z období před 40 mil. let z středního eocénu jsou již fosilní nálezy archaických vyšších primátů, kteří se pak rozdělují na nártouny a opice. Na rozhraní paleogénu neogénu, přibližně asi před 25 mil. let, dochází k oddělování Jižní Ameriky od Afriky a od té doby se opice i nártouni starosvětští i novosvětští začínají vyvíjet odděleně. Nártouni v Americe vymizeli, opice se naopak rozrůznily do mnoha druhů a čeledí, dostali pojmenování ploskonosé, opice v Asii a Africe se jmenují úzkonosé.

Popis

Bude zde záměrně vynechán popis vzhledu a chování rodu Homo, tj. člověka. Přesto popsat zjednodušeně chování a vzhled opic je téměř nemožné, vždyť takový kosman zakrslý měří asi jen 15 cm a naopak samec gorily měří 175 cm a váží až 200 kg. U některých rodů je veliký pohlavní dimorfismus kdy je samec mnohem větší, orangutan nebo jinak vybarvený (pavián pláštíkový, kahau nosatý). Jsou opice zcela adaptované na noční obstarávaní potravy (mirikinovití), ostatní jsou výhradně denní živočichové. Některé tráví téměř celý život ve větvích stromů kde se živí listím nebo plody a na zemi slézají jen v nejnutnějším případě nebo při přesunu za potravou (malpovití), jiní zase hledají potravu na zemi (plody, semeny, listy, kořínky, drobné živočichy) převážnou část dne, na stromy vylézají jen k odpočinku a spánku (paviáni).
Na prvý pohled rozdělovacím znakem obou skupin opic je vzhled jejich obličeje. Ploskonosé mají široký obličej a nozdry nosu směřují do stran, úzkonosé mají užší obličej a nozdry směřují dopředu. Všechny opice mají více méně oddělený palec nehty, jejich končetiny jsou schopny uchopit předmět.
Jsou opice, které mají dlouhý, krásný hustý ocas (chvostanovití) nebo naopak ocas chápavý za který se dokonce mohou i pověsit a používají ho jako pátou končetinu (chápanovití) nebo nemají ocas vůbec (gibonovití). Opice se po větvích se pohybují po čtyřech končetinách a většinou dobře skáčou, až na ty nejtěžší. Gorila orangutan jen ručkují v závěsu a paviání po stromech jen popolézají. Speciálním způsobem se pohybují gibonovití, tzv. brachiaci, kdy v závěsu za přední končetiny se švihem dostávají na další větev (až na vzdálenost 10 m) a zadní končetiny používají k  řízení skoku. Po zemi se opice pohybují po čtyřech končetinách, až na gibony, ti běhají po zadních polovzpřímeně a předními udržují rovnováhu, shodně chodí i po hrubých větvích stromů.
U opic se také vyskytují různorodé způsoby soužití, nikdy však dospělí samci nebo samice nežijí dlouhodobě samotářsky. Některé druhy jsou monogamní (např. gibonovití) kde samec žije se samici a mláďaty. Většina je však polygamních, ti žijí v tlupách s různým počtem samců a samic. U některých jsou jednotlivé tlupy jen volná seskupení, jedinci přecházejí z jedné do druhé šimpanz. Některé jsou přísně teritoriální a hlídají si svá území, u jiných zase žije v těsné blízkosti více skupin. Šimpanzi dokáži, stejně jako lidé, lovit menší opice.
Mezi sebou komunikují jak hlasem, tak i vzájemnými doteky, rituálním chováním a očicháváním. Nejbohatší hlasové projevy mají kočkodanovití, kteří si dokáží navzájem sdělit jaký druh nebezpečí hrozí. Nejsilnější hlasové projevy zase mají vřešťani, které lze slyšet i na vzdálenost 5 km. Rozmnožování a doba březosti závisí na druhu, mnohdy se samice páří s více samci. Žádné narozené mládě není soběstačné, o každé se musí matka dlouhodobě starat, mnohdy jsou nápomocní jiní členové skupiny.

šimpanmz

Zdroj: wikipedia

Vyhodnocení kontroly SB

20. února 2011 v 21:14 | Dee-Dee
Kdo se zapsali:

psiskolaonline
soifong
thewanted21
tete
beny-nikola
Roxy

Kdo se nazapsal tak se s něma loučím:

bílí švícarský ovčák
rrr-ttt
double-dog

Kdo postupuje do finále aneb 3.hlasování

20. února 2011 v 21:05 | Dee-Dee |  Soutěže

Kdo postupuje? dozvíte se tady:

1.thewanted214 % (1 Hlas)4 %1 Hlas
2.tete32 % (2 Hlasy)32 %8 Hlasy
3.frutíícek32 % (3 Hlasy)32 %8 Hlasy
4.rrr-ttt0 % (4 Hlasy)0 %0 Hlasy
5.double-dog4 % (5 Hlas)4 %1 Hlas
6.jojásek28 % (6 Hlasy)28 %7 Hlasy

Takže nepostupuje:

Thewanted21
rrr-ttt
double-dog
jojásek

klikni na celý článek

Spřátelený blog: Simík

20. února 2011 v 19:02 | Dee-Dee |  Spřátelené blogy a jejich uživatelé
Přezdívka: Simík
Věk: 14
O čem má blog:  zatím hlavně králíčci,ale budu se snažit psát i o zvířatech jako celkově

Spřátelený blog: Jojásek

20. února 2011 v 19:00 | Dee-Dee |  Spřátelené blogy a jejich uživatelé
Přezdívka: Jojásek
Věk: 11
O čem má blog:  O The Sims, můj deník a o zvířatech... Asi hlavně psi.

Zítra amožná v úterý tu nebudu

20. února 2011 v 17:17 | Dee-Dee
Zítra a v úterý tu možnná nebudu, přednastavím články, aby jste se nedivily. Jinak jsem se domluvila se spolumajitelkou a když bude něco psát, bude mít přezdívku Dininka, aby jste se nedivily...

šedá

Novinky

18. února 2011 v 19:08 | Dee-Dee
Mám novou spolumajitelku Denisu,moje přezdívka Dee-Dee samozřejmě zůstane i když to nebudu psat já...  ale budu tu asi každý den a přidávat články taky budu....

A víte proč mám spolumajitelku? za prvé,zeptala se a za druhé,pokud nějak odjedu,mám zástup takže se nebude nic pozastavovat

Kontrola SB nevydařená

18. února 2011 v 10:22 | Dee-Dee
Uppsss,tak jsem tady měla kontrolu SB tady,ale napsala tam jenom beny-nikola a soifong.Sice jsem tam psala,že žádné SB nebudu informovat,ale měním to! takže teď všem mím SB napíšu!


tak nic pááá

boxer

Že by?

17. února 2011 v 19:27 | Dee-Dee
Jedna holka(nebudu jmenovat) mi napsala,že blog se mi mění,dělám si z něj prej "deníček" a ne blog o zvířatech... Tak jsem se nad tím zamyslela a hned nakoukla do archivu článku a tak jsem si všechno přečela a je to pravda.Jestli chcete vidět tu změnu,stačí mrknou                      do archivu...Tak jsem se rozhodla že to tak nenechám,a tak začnu zase tak,jak to bylo; víc o zvířatech atd....


no tak páá

šedá

Diplomky za spřátelení

16. února 2011 v 14:15 | Dee-Dee |  Diplomky za spřátelení
Mám tu diplomky pro Gabriel Decay,Doossky1,cucoriedka939  a *Kája*

PS: omlouvám se že jste si nemohli vybrat,co na diplom,ale nestíhám a čekat na vaši odpověď se mi nechce:))

gd

cucoriedka939
ýi
doossky1

Spřátelený blog:*Kája*

16. února 2011 v 13:55 | Dee-Dee |  Spřátelené blogy a jejich uživatelé
Přezdívka:*Kája*
Věk:9
O čem má blog:o zvířatech

Spřátelený blog: cucoriedka939

16. února 2011 v 13:54 | Dee-Dee |  Spřátelené blogy a jejich uživatelé
Přezdívka:cucoriedka939
Věk:13
O čem má blog:HP a tak...